Energie laserového paprsku roztavuje a propaluje speciální odrazné plochy. Na kvantové úrovni vznikající deformace „zrcadel“ ovlivňují odraz a cestu paprsku. Paprsek se rozptyluje a „sprejuje“ po prostoru, zároveň mění svou energií tvar „zrcadla“. V reálném čase tak vznikají organické obrazce, které reflektují komplexně měnící se mikroskopické vlastnosti materiálu. Vzniká tak komplexní zpětná vazba, do které autor občasně zasahuje a upravuje nastavení celého systému. Projekt se pohybuje na hranici mezi instalací, koncertem a vědeckým experimentem. Sprayray má otevřený konec i začátek a divák si sám určuje jak dlouho chce experiment pozorovat.