Velkoformátový videomapping na fasádě zámku využívá historickou architekturu jako živou scénu. Propojením animace, světla, hudby a optických iluzí transformuje známé prvky budovy v proměnlivý obraz plný pohybu a prostorové perspektivy, který nabízí šetrnější formu veřejného slavnostního zážitku.

IMPROMAP představuje živé audiovizuální vystoupení, které propojuje DJing s videomappingem. Vzniká tak transformativní rituál, ve kterém organická elektronická hudba a světelné projekce šité na míru konkrétnímu místu proměňují městskou architekturu v živý, dýchající organismus.

Instalace podrobuje přirozený pohyb moře lidské korekci a mění jeho nepředvídatelnost v uspořádaný rytmus. Dílo poukazuje na moment, kdy snaha o kontrolu a dokonalost vede k postupné ztrátě samotné podstaty narušeného prvku.

Audiovizuální instalace převádí generativní kód do propojených světelných a zvukových signálů. Podél pěti paralelních linií se pohybují a reorganizují vizuální i akustické fragmenty, které reagují na architekturu průchodu a zkoumají rovnováhu mezi kontinuitou, narušením a sdíleným digitálním procesem.

Instalace s obrazovkami zobrazujícími páry očí zkoumá pomíjivost dat a sledování v online prostředí. Pomocí algoritmu vyhodnocuje tváře kolemjdoucích, čímž diváka staví do role pozorovaného a nevinnou, vtipnou formou ho přiměje k zamyšlení nad narušováním soukromí moderními technologiemi.

Multimediální site-specific instalace v třípatrovém prostoru Galerie Kaple reflexivně tematizuje ekologickou stopu člověka, rozklad i neustálé hledání čistého horizontu. Propojením videoprojekcí, světelných objektů a fotografií vytváří symbolickou cestu pod hladinu moře i do lidského vědomí.

Site-specific světelná instalace z napnutých vláken a kruhových světelných objektů reaguje na architekturu Galerie Půda a rozvíjí optický princip paralaxy. Dílo zkoumá měnlivost perspektivy a odhaluje skrytou geometrii prostoru skrze vrstvení linií, čímž diváka svým pohybem zapojuje do spolutvorby výsledného obrazu a vyzývá jej k pomalému pozorování.

Propojením dvou autorských projektů (Peacock Flock a Gazers) vzniká v Galerii Sýpka imaginární krajina tvořená jemnými světelnými objekty s organickými tvary. Světlo zde slouží jako prostorová kresba, která mění architekturu v poetické prostředí vybízející ke zklidnění, objevování a citlivému vnímání atmosféry i pohybu v prostoru.

Dvojice televizních obrazovek umplaced naproti sobě detekuje pohyb a při vstupu diváka přeruší svou vzájemnou komunikaci. Lidská přítomnost se tak v tomto autonomním vztahu technologií stává rušivým elementem, což hravým a nadsazeným způsobem otevírá otázky o sledování, chytrých systémech a narušování našeho soukromí.

Rozsáhlá světelná instalace využívá soustavu analogových projektorů k proměně architektury a krajiny v živý obraz. V době dominované digitálními obrazovkami vzdává hold organické kvalitě ručně vytvářeného světla, měkkým tvarům a imerzivní atmosféře analogové projekce.

Modulární světelná instalace tvořená geometrickými objekty využívá hru světla a stínu k vytváření proměnlivé prostorové kresby. Rytmus linií a průhledů se mění s pohybem diváka, čímž vzniká působivý rozhraní mezi fyzickým objektem a optickou iluzí.

Světelná intervence pod konstrukcí mostu přes řeku Bečvu reaguje na jeho odraz na vodní hladině. Klidný a symetrický rytmus světla se proměňuje s pohybem návštěvníků, jejichž průchod vyvolává světelnou vlnu a zapisuje lidskou přítomnost do vizuální podoby.

Světelná socha převádí pomíjivou čáru a letmý pohyb ruky do podoby prostorového objektu. Dílo zhmotňuje stopu již vykonané akce a transformuje spontánní kreslířské gesto do struktury tvořené světlem a tvarem.

Monumentální model bakterie Escherichia coli v přibližně třímilionovém zvětšení představuje jednoho z nejvýznamnějších mikroorganismů našeho těla. Instalace přibližuje tento vědecky zásadní i fascinující mikrosvět a poukazuje na klíčovou roli, kterou E. coli hraje v lidském zdraví, medicíně i moderním vědeckém výzkumu. Dílo bylo zapůjčeno z vlastnictví organizace Hvězdárna a planetárium Brno.

Monumentální, přibližně 5000× zvětšený nafukovací model želvušky představuje jednoho z nejodolnějších tvorů naší planety, schopného přežít v mrazu, vakuu i bez vody. Instalace přibližuje tento fascinující mikrosvět v nadživotním měřítku a poukazuje na nenápadné, avšak klíčové organismy, které udržují rovnováhu v přírodních ekosystémech. Dílo bylo zapůjčeno z vlastnictví organizace Hvězdárna a planetárium Brno.

Instalace z desítek metrů LED neonů vnímavě vpletených do korun stromů představuje symbiózu technologií a přírody v postapokalyptické krajině. Propojením vytrvalého červeného světla, mlhy a zrcadlových prvků dílo vytváří reflexní prostor k zamyšlení nad pomíjivostí civilizace a stopami, které po sobě zanecháváme.

Interaktivní smyslový stan staví na konceptu multisenzorické terapie Snoezelen. Prostřednictvím obrazovky a sluchátek přibližuje návštěvníkům zahlcující vnímání světa z perspektivy člověka s autismem či mentálním postižením a zároveň nabízí možnost harmonizovat smysly pomocí uklidňujících prvků. Instalace otevírá téma péče o osoby s handicapem a šíří osvětu o konceptu homesharingu.

Interaktivní imerzivní instalace využívá elastické plátno jako dotykové rozhraní, na kterém dotyk diváka aktivuje vizuální i zvukové reakce. Tlak ruky proměňuje abstraktní buněčné struktury a světelné vlny, čímž diváka zapojuje jako spolutvůrce a převádí vnitřní biologické procesy v bezprostřední audiovizuální zážitek.

Světelná instalace z drobných fosforeskujících bodů vznášejících se nad vodní hladinou využívá proud řeky jako aktivního spolutvůrce své podoby. Původně pravidelná geometrická struktura reaguje na pohyb vody, osciluje mezi přirozeným řádem a nahodilostí a obrací pozornost diváka k rytmu a zvuku samotné řeky.

Site-specific instalace v kapli sv. Rocha konfrontuje fyzický ultramarínový pigment s modrým světlem jako dvěma podobami téže barvy. Propojením materiální a světelné složky autorka proměňuje prostor v imerzivní prostředí a otevírá otázky, jak technologie ovlivňují naše vnímání barev a zda lze barvu vůbec přesně definovat či identicky reprodukovat.

Světelná instalace na spodní straně mostního pilíře přetváří opomíjenou část městské infrastruktury v kultivovaný světelný rastr. Převodem motivu koruny z městské heraldiky do geometrické struktury dílo propojuje historickou paměť města s úvahou o významu periferií a odvrácených míst ve veřejném prostoru.

Interaktivní instalace proměňuje fasádu budovy v arkádovou hernu, kde se hráči z geometrických tvarů postupně vyvíjejí v čmeláky. Soupeření i společná hra utvářejí barevný svět a živě se vyvíjející autorský soundtrack, díky němuž návštěvníci svou akcí spoluvytvářejí neustále se měnící audiovizuální zážitek.

Audiovizuální performance synchronizuje světlo a zvuk do proměnlivého abstraktního prostoru. Zve diváka k pozastavení a sledování příběhu jejich vzájemného vztahu – od společného vzniku a vlnění přes rozpad až po znovuzrození v nové harmonii. Dílo tak otevírá otázku, zda je rozklad koncem, nebo jen nezbytnou součástí proměny.

Instalace Refufish tvoří roj biomorfních, fantastických bytostí vinoucích se městským prostorem jako alegorie mas lidského pohybu a strachu z neznámého. Hejno cizorodých entit narušuje hranice mezi známým a cizím a proměňuje vnímané ohrožení v barevně rozmanitou, esteticky harmonickou strukturu oslavující lidskou pluralitu. (Koprodukce: Turizem Ljubljana pro LUV festival & Strip Core pro festival Svetlobna Gverila)

Audiovizuální projekt a sólová performance spojují kontemplativní ambientní hudbu se živým nástrojem a digitálními texturami promítanými na architekturu. Kytara se v něm proměňuje v zdroj zvukových ploch a pulzů, které návštěvníkům nabízejí prostor k zastavení a ponoření smyslů do harmonie zvuku a světla.

Projekt v žánru oscilloscope music přímo propojuje zvukový signál s vizuálním obrazem, takže divák doslova vidí zvuk a slyší světlo. Interaktivní instalace s laserovou strunou abstraktně zpracovává daný prostor a zapojuje samotné návštěvníky do vytváření její výsledné zvukové i vizuální podoby.

Interaktivní instalace v reálném čase převádí každý zvuk z okolního prostředí – hlas, krok i nádech – do vizuálního obrazu. Nic není vynecháno ani zjednodušeno, čímž diváka staví do role přímé součásti systému, který ho neustále zaznamenává a vytváří ucelený, avšak nedešifrovatelný záznam daného okamžiku.

PULSE je audiovizuální instalace pracující s rytmem světla, obrazu a zvuku. Proměňuje prostor v živý vizuální organismus, který pulzuje, reaguje a postupně mění svou atmosféru. Dílo propojuje digitální technologie s fyzickým prostorem a vytváří intenzivní, ale zároveň minimalistický zážitek založený na pohybu, energii a rytmu.

Interaktivní kybernetická socha snímá bezkontaktním radarovým senzorem srdeční tep přicházejícího diváka a převádí jej do pulzující cirkulace opticky aktivní kapaliny. Tento intimní biologický rytmus proměňuje lom světla i barevné spektrum objektu, čímž neviditelný tep těla zhmotňuje do společně sdíleného vizuálního zážitku.

Loutky jsou specifické svou nadživotní velikostí, vnitřním osvětlením a výrazným propojením s pouličním divadlem. Jsou navrhovány tak, aby ožívaly přímo v interakci s diváky během městských průvodů a festivalů. Navzdory svým rozměrům si zachovávají vizuální lehkost a křehkost.

Interaktivní instalace a kolektivní projekce umožňuje divákům pomocí mobilních telefonů přímo ovlivňovat autonomní generativní kresbu. Individuální vstupy návštěvníků se v reálném čase spojují do plynoucího, proměnlivého proudu tvarů a sdílené představivosti.

Monumentální sedmimetrová světelná instalace ve tvaru šroubovice DNA sestává z pulzujících stolních lamp připomínajících živý organismus. Prostřednictvím genetické struktury mytologického Leviatana dílo reflektuje post-faktickou společnost, manipulaci s informacemi a nekončící hledání pravdy v dnešním světě.