Kryštof Brůha je výraznou osobností současného intermediálního umění na pomezí vědy, technologie a vizuální kultury. Ve své tvorbě využívá algoritmické procesy, generativní systémy a kinetické objekty k odhalování skrytých procesů a dynamik, které běžně zůstávají lidskému vnímání neviditelné.
Interaktivní kybernetická socha snímá bezkontaktním radarovým senzorem srdeční tep přicházejícího diváka a převádí jej do pulzující cirkulace opticky aktivní kapaliny. Tento intimní biologický rytmus proměňuje lom světla i barevné spektrum objektu, čímž neviditelný tep těla zhmotňuje do společně sdíleného vizuálního zážitku.