Zuzana Bartošová se ve své tvorbě věnuje tématům jako je opakování, cirkulace, koloběh a pomíjivost – ať už v odkazu na člověka nebo přírodu. Také pracuje s kolektivní pamětí. Důležitým aspektem v její tvorbě je zkoušení materiálu a času. Pracuje především v médiu sochy, objektu a instalaci. Při práci využívá jak tradiční sochařské techniky, tak i moderní technologie.
Všechno na světě se stále opakuje dokola, války, pandemie, architektonické styly, život a smrt. Někteří si vytváříme vlastní cykly, ze kterých jen neradi vystupujeme, nalezneme životní rytmus, stereotyp, kterého se držíme a neustále se v něm točíme. Svět se mění, lidé stále cirkulují, místo leknínů LED pásky, plastové trubice nahradily liány. Je to naše nová příroda, co člověk vytvořil. Jak z cirkulací vybočit. Ti, kteří vystoupí, posunou svět zase o kousek dál. Instalace zahrnuje 5 interaktivních světelných objektů reagujících na člověka (hluk, tep, váha, alkohol, teplota).